Znamení

Dávám ti znamení, ať víš kam jít - zpívá se v jedné písničce od Divokého Billa. Věříte na znamení? Znamení jsou všude okolo nás. Prostupují našimi životy, avšak my je někdy nevnímáme. 

Častokrát - když nás v životě potkají křižovatky, nutnost se rozhodnout, volba určité věci nebo jakákoliv jiná životní událost - znamení nás obklopí. 

Pokud žádáme o pomoc, a to jakoukoliv sílu, v níž věříme (někdo anděly, vesmír, někdo boha, jiný jen zkrátka vysílá všeobecnou žádost o pomoc, ať je už určena komukoliv), pak jsou nám seslána znamení, které nás mají podpořit. Jsou to znamení, která nám mají ukázat naší cestu, na níž se vydat, nebo znamení, která přesně vystihují naší současnou náladu. Také jsou tu znamení upozorňující a podporující. Všechna znamení jsou prostředky, prostřednictvím nichž s námi vesmír (vy si dosaďte jakoukoliv jinou formu, v níž třeba věříte) komunikuje.

V mém článku "Andělé" jsem již několik málo postřehů uvedla. 

Znamení jsou všude okolo nás, záleží však jen na nás, jak k nim budeme vnímaví. Většinou pokud skutečně hledáme pomoc a žádáme o ni - více vnímáme, co se okolo nás děje. Proto jsme i citlivější ke znamením. Znamení k nám přicházejí formou filmů - které, aniž bychom to třeba i tušili, dávají odpovědi na naše otázky. Znamení k nám také přicházejí formou písní. 

Zrovna mně dnes jedno takové krásné znamení o tom, že jsem slyšena, prostřednictvím písničky přišlo. Tato, jindy pro mne téměř nezajímavá píseň, dnes ve mě vyvolala silný pocit útěchy. Písnička dokonale vystihovala mou současnou náladu a prožívání a zároveň poskytovala "návod", jak dál. Ani si nedokážete představit tu krásu, když zjistíte, že přes vše, co prožíváte, jste slyšeni a vyslyšeni. No je to skutečně nesmírně krásný pocit odlehčení. To břemeno, co si vláčíme s sebou, se zdá hned o něco lehčí.

Znamení k nám přistupují různě. Je jen na nás jestli jim věříme, nebo je vnímáme jako blud anebo náhodu. Povím Vám o několika znameních, které se přihodily mě.

Už delší dobu jsem cítila, že bych nějakým způsobem chtěla začít psát - psát  články - tak nějak pro sebe, ale zároveň veřejně. Dlouhou dobu jsem přemýšlela nad tím, jak bych s tímto mohla začít, když vůbec, ale vůbec netuším, jak se tvoří stránky a natož blog. 

Snažila jsem se svůj vnitřní kompas, který mě ke psaní lákal, neustále odkládat a potlačovat. Protože jsem prostě nevěděla, jak na to. 

Ale tak už to bývá. Když vnitřně cítíte, že jste k něčemu vedeni a chcete to naplnit, začnou se objevovat znamení, která vám mají pomoci. V mém případě jsem začala všude slýchat reklamy na vytvoření webových stránek - v rádiu, v televizi. "No dobře", řekla jsem si, když už jsem ty reklamy viděla a slyšela všude. Najela jsem na webové stránky daného inzerenta a začala jsem. Avšak z těch neskutečných možností různých vzorů a typů jsem byla velmi zmatená. A už vůbec jsem netušila, jaký vzor je tak vhodný pro nějaký blog. Opět ztracená jsem prosila o pomoc. Řekla jsem si, že buď se něco stane, nebo toho nechám. Ve chvíli, kdy jsem chtěla ze stránek odejít, mi má myš sklouzla a rozklikla jeden vzor, který přesně odpovídal mé potřebě - a hlavně, byl to vzor stránek, kde se  dá psát blog - tj., přidávat další a další články. Náhoda? Pro mne nikoliv.

Když už si v životě skutečně něco přejete a sami dokonce i začnete pro uskutečňování svého přání konat, přijde vám pomoc - teda pokud o ní stojíte. Ať už je to "náhodné" přečtení pro vás podstatného článku v novinách, "náhodné" objevení vizitky na osobu, která vám může pomoci či jen písnička ve vašem autě. Nebo třeba vás kontaktuje osoba, a ta vám určitým podvědomým způsobem poradí, jak dál (aniž by to vědomě zamýšlela).

Já věřím na znamení, protože můj život je o neustálých znameních. Tato znamení mi pomáhají a jsem za ně moc ráda. I "nápady" na články, které tady píšu často přichází prostřednictvím znamení, o něž prosím. Proto moc děkuji vesmíru a andělům za to, že se mnou tak krásně spolupracují:-).