Cokoli - učí nás

Cokoli nás dráždí - učí nás trpělivosti.

Cokoli nám uniká kontrole - učí nás nechat věci volně plynout.

Cokoli nám nahání strach - nás učí odvaze.

Cokoli v nás vzbuzuje vztek - učí nás odpuštění a soucitu.

Cokoli ztrácíme - nás učí, jak se postavit na vlastní nohy.

Cokoli nás ovládá - nás učí, jak si vzít svou sílu zpět.

Cokoliv se v našem životě odehrává, má pro nás význam. Objevuje se v našem životě proto, abychom se něčemu novému naučili. Abychom si zpátky uvědomili svou sílu, odvahu, umění se za sebe postavit, důvěřovat sami sobě a abychom se naučili odpuštění a propuštění.

Nic co se kolem nás odehrává se neděje jen tak. To, že jsme naštvání a prožíváme vztek - učí nás, jak odpustit a pochopit. V prvé řadě odpustit sami sobě za to, že jsme dovolili tomuto vzteku se nás zmocnit. Poté odpustit ostatním, neboť to, jak jednali, bylo pro ně nejlepší možné rozhodnutí, které v té době dokázali učinit. 

Celý život se učíme, a někdy je to pěkně tvrdá škola. Všechny zkoušky, které nám přicházejí do života nás mají posunout. Záleží jen na nás, zdali je zvládneme nebo ne. Avšak pokud je nezvládneme, nic pro nás nekončí. Budou nám chodit stále stejné zkoušky, jen se může zvyšovat jejich intenzita a naléhavost.

Sama dennodenně procházím tolika zkouškami - zkouškami trpělivosti, odvahy, vnitřní síly, odpuštění sama sobě, asertivity a hlavě vzdání se kontroly nad životem. Tato poslední zkouška - vzdání se chtění mít všechno pod kontrolou - se u mne objevuje už nějaký čas. Postupně se určité události, které si ve svém životě pečlivě naplánuju, bortí. Zboří se jako domeček z karet. To vše proto, abych se vzdala své touhy mít vše pod kontrolou a abych nežila neustále v budoucnosti, když mám žít tady a teď. A věřte, že to není jen tak jednoduché. Vzdát se své vůle vše mít naplánované, připravené, ujasněné. Neustále je mi ukazováno, že ač se snažím mít svůj život pevně ve svých rukou - pod kontrolou - musím začít důvěřovat cestě, která je tady pro mne připravena. Důvěřovat tomu, že vše se odehrává podle vlastního plánu a já tento plán silou vůle nezměním. Musím se naučit důvěřovat, že cesta, po které se vydám mě zavede přesně tam, kam má. A to aniž bych se ji snažila sama předtím vytvořit ("vyasvaltovat"). :-)

Každý z nás se dennodenně učí. Ale když zkoušky zvládneme, přijde odměna - odměna v jakékoliv verzi, co si dokážete představit. Odměna v podobě nové lásky, lepších mezilidských vztahů, zlepšení pracovní situace atd. 

Přeji nám všem, abychom své zkoušky úspěšně zvládali a plně důvěřovali tomu, že život nás zavede přesně tam, kam má.