Svoboda

Jsme skutečně tak svobodní, jak si myslíme? Děláme, co se nám líbí, říkáme, co opravdu cítíme? Častokrát míváme pocit že svobodní jsme, avšak skutečnost je jiná. Bojíme se vyjádřit svůj názor - to proto, abychom někoho nezranili, někomu neublížili. Bojíme se dělat, co se nám líbí, protože přece, jak by na to ostatní pohlíželi - přece nemůžeme být takoví sobci, že!!! Takto skutečně častokrát uvažujeme. A naše myšlení se nám v realitě i zhmotňuje.

Přitom by stačilo tak málo. Uvědomit si, že nikoho a nic v tomto životě nemůžeme vlastnit a stejně tak naopak. Jsme svobodní a máme svobodnou vůli rozhodnout, co s námi bude. Na jakou stranu se přidáme nebo kam budeme směřovat.  Mnoho lidí však stále hledá někoho nebo něco, co by jim náleželo, co by jim patřilo. Když nevěříme, že skutečně můžeme dělat to, po čem toužíme, naší svobody jsme zbaveni. Ano, naše myšlenky o nesvobodě se začnou zhmotňovat. Začneme tak náš život omezovat nebo nějak jinak přizpůsobovat okolí. Ale každá situace, do níž se dostaneme, vzešla z nás. Vzešla z naších strachů o tom, že to nejde. 

Někdy je těžké pod tlaky života trpělivě věřit tomu, že vše je skutečně možné. Ale ono to skutečně možné je, stačí jen, když se nenecháme převálcovat strachem. 

Každý z nás se rodí svobodný, to až náš vývoj nám v naší mysli vytvoří vzorce, které mluví o opaku. Záleží jen na nás, zdali s sebou tyto vzorce poneseme dál nebo zda se od nich jednou provždy oprostíme a věnujeme světu náš nový pohled na život.