Máš vše a přesto jsi nespokojený?

Nedávno jsem potkala muže, u něhož by mnoho lidí mohlo říct, že má vše, o čem se ostatním může jen zdát. Přesto tento člověk cítí v sobě hlubokou prázdnotu.

Už v ranném věku dosáhl profesního úspěchu, má dostatek majetku a dá se říci, že o peníze nemá nouzi. Avšak jak sám řekl, to, že tyto peníze má a tohoto úspěchu dosáhl už v tak brzkém věku, tak to v něm jen vyvolalo to, že není dál po čem toužit a co dál budovat. Vše má, o co se tedy snažit? Touha po úspěchu zmizela, neboť se úspěch dostavil. Z hlediska materiálna má všechno. Má dokonce ženu, s níž vede bezproblémový život, má rodinu, avšak uvnitř sebe cítí velké prázdno. Ve svém životě viděl jen smysl takový - narodit se, být úspěšný, zplodit dítě, mít rodinu a zemřít. Zvědoměním si tohoto svého smyslu života mu však začalo být úzko, začaly u něj deprese a někdy to nejsou jednoduché psychické prožitky. Proč se to tomuto člověku děje a co s touto situaci může dělat?

Každý z nás, který na tento svět přijde, má v sobě už vrozené touhy. Jsou to touhy předané nám naší rodinou, naší rodovou linií. Další touhy vznikají v průběhu života a jsou nám předávány, výchovou, společností a životem samotným.

V tomto případě, kdy člověk dosáhne v životě všeho, co kdy jen chtěl, se všechny vědomé touhy rozplynuly. Neuvědomuje si však, že touhy podvědomé v sobě stále má. 

Když nám naše rodina jako dětem říká, jak by náš život měl vypadat, abychom se měli dobře, začneme se tím směrem ubírat. Stejně tak, pokud v dětství zažíváme nedostatek - po zbytek svého žiovota se budeme snažit dosáhnout hojnosti, dostatku a to někdy i na úkor morálky.

Znám mnoho lidí, kteří v dětství zažili nedostatek - nedostatek čehokoliv - lásky jednoho nebo i obou rodičů, nedostatek jídla - kdy jim bylo odpíráno kojení, protože přece ve nějaké knize psali, že se dítě má kojit jen co dvě hodiny, nikoliv dřív. Zažili nedostatek podpory, důvěry, hojnosti, peněz, atd. Každý ve svém dětství mohl zažít nedostatek něčeho, co chce následně změnit. A tak začne na sobě pracovat. Začne se snažit mít ledničku neustále plnou jídla, a to proto, aby si ten zafixovaný prvotní deficit (např. už během zmíněného kojení) vynahradil a nikdy dále už nemusel trpět hlady. Toto jsou programy v nás, které jsou zafixovány na podvědomé úrovni, o níž nemáme třeba ani tušení. Stejně tak pokud někdo hromadí kde jakou věc a doslova tak zaplavuje svůj dům zbytečnostmi, často je to způsobeno už u dětí tím, že na úrovni DNA převzaly rodově zakódované programy nedostatku - např. nějaké vaší praprababičce byl kdysi zabaven majetek a pocítila tak silný vnitřní odpor proti této situaci, až se to zapsalo do její DNA (mimochodem o programování DNA se taky jednou pobavíme a vysvětlíme si, co je to epigenetika a jak lze doslova přeprogramovat naší DNA a změnit si tak svůj život a osud). A tak následující generace začínají hromadit majetek a to, aniž by třeba věděly proč (aniž by věděly, že důvodem je ona praprababička).

Ale vraťme se k našemu původnímu případu. Tento muž, který měl doslova všechno, byl přesto nešťastný. Jeho život byl totiž čistě postaven na materiálnu a rozumu. Smyslem jeho života bylo dosáhnout úspěchu v životě, založit rodinu (nehledě na lásku; divili byste se, kolik vztahů z rozumu dnes v této společnosti funguje), a pak nějak zemřít. Avšak co je nejsmutnější na tom všem. Že právě často až na prahu svého života si tento člověk řekne, "nežil jsem". Přestože měl všechno, neměl nic. On totiž nepochopil jedno podstatné. Nepochopil skutečný smysl tohoto života.

Avšak v tomto případě, se tento člověk na nás obrátil s prosbou o pomoc. Chtěl najít vysvětlení, proč je vlastně nešťastný, i když má všechno. Proč se trápí a má deprese. Už to, že si to začal uvědomovat, je prvotní skvělý krok ke svému vlastnímu probuzení. Je to krok, kdy tento člověk třeba právě projde "temnou nocí duše" plnou depresivních stavů a nepochopení toho, co se to v jeho životě vlastně děje, avšak po této temné době nastane chvíle, kdy bude moci procitnout. Tak to už bývá. Graf našeho života je jako sinusoida, nikdy to není rovná přímka. Jde jen o to, jak moc velké výkyvy v životě budeme zažívat. A to už ovlivnit svým vědomím můžeme. Stačí pochopit, proč se nám ta která událost děje.

Tento muž pochopil, že aby mohl mít v životě skutečnou radost a zažívat pocit skutečného naplnění, je třeba vrátit se do svého dětství a vzpomenout si na to, co jako dítě dělal nejraději. Mohlo to být cokoliv - např. něco rád stavěl, maloval, plaval, chystal párty oslavy, pro své spolužáky ze školky, atd. Zkrátka jde o to nalézt to, co nás skutečně jako děti dělalo šťastnými. Tyto aktivity jsme rádi dělali často ještě předtím, než nás naši rodiče a společnost začala formovat. Pokud pochopíme, co nás dělalo šťastnými, měli bychom se k této činnosti vrátit - a to přestože se vám to může zdát sebevíc bizardní. Pokud zahodíte své převzaté představy o tom, jak byste se správně měli chovat, kolik dětí byste měli zplodit, jaké manželství byste měli mít, tak teprve pak jste schopni se osvobodit a nalézt smysl svého života. Pokud totiž budete ve svém životě pociťovat pro to, co děláte skutečnou radost, tak teprve pak můžete být velkou ale velkou inspirací pro své okolí. Teprve pak můžete nalézt skutečnou podstatu vašeho života. Teprve pak můžete být skutečně šťastni.

Pokud je někdo z vás už také hodně hloubavou vědomou duší a chtěl by poznat skutečně pravou podstatu svého bytí tady na této zemi, pak vám vřele doporučuji sestavit si hologenetický profil v rámci genových klíčů od Richarda Rudda. Tento profil je možné si nechat zdarma vytvořit na stránkách https://www.genoveklice.cz/sestaveni-osobniho-profilu/  . Je to až neskutečné, co tento člověk dokázal. Díky němu máme teď možnost všichni objevit své dary a pochopit své stíny. Pochopit, že tyto stíny nám byly dány již naším narozením a jejich zvědoměním dokážeme změnit svůj osud. Pochopíme tak, že naše stíny nás mají postupnou cestou dovést k našim darům. Pokud spatříme konkrétně pojmenované naše stíny, už toto samotné vyvolává velkou změnu odehrávající se v nás na úrovni našeho podvědomí. K tomu, abyste však pochopili to, co vám má skutečně hologenetický profil sdělit, je třeba právě knihy Genové klíče. Knihu Genové klíče od Richarda Rudda si taaak moc oblíbila paní Markéta Doubravská, až se ji rozhodla přeložit spolu s dalšími i do češtiny - a díky bohu za to:). 

Přeji všem krásnou cestu životem a nalezení a pochopení důvodu, proč tu skutečně jste!!!!